Toto vám ve škole neřeknou...
Tato kniha vznikala dlouho a pomalu. Nechybělo mnoho a možná by nevyšla vůbec. Jak už to v životě chodí, rozhodují maličkosti, správné načasování, impuls či souhra okolností. A v případě této knihy se nakonec vše správně sešlo a zhmotnilo do knihy, kterou právě držíte v ruce a začínáte číst.
S autorem knihy, Vlastimilem Orlitou, se znám už 20 let. Potkali jsem se zhruba v době, kdy nový zahraniční vlastník mého zaměstnavatele přišel s nabídkou, abych se ujal vedení výrobního podniku, ve kterém se snoubily dovednosti strojařů, elektroinženýrů, obchodníků, ale hlavně chemiků. Bylo mi 33 let a měl jsem se stát generálním ředitelem a zodpovídat za chod a rozvoj velké firmy. Vzděláním ekonom, absolvent obchodní fakulty. Měl jsem vést skupinu lidí, z nichž každý byl ve svém oboru uznávaným odborníkem. Většině z nich jsem nemohl po odborné stránce mnoho nabídnout.
Získal jsem formální autoritu, ale ta nestačí. Takže co s tím? Často slýcháváte dobrou radu – zaměstnávejte lidi, kteří jsou schopnější než vy. Ale jak tyto lidi zapojit do týmu, jak je řídit, jak je motivovat, to už vám zase tolik lidí nepoví. Jak pracovat s těmi, kteří chtějí a mají pozitivní energii, představuje tu jednodušší část práce. Jak pracovat s těmi, kteří vás pozorují s napjatým očekáváním a čekají na vaši chybu, tomu bych doporučil věnovat samostatný předmět ve školách.
Rozhodl jsem se nabídku přijmout a vstoupil jsem na neznámé území, slovy Vlastíka Orlity jsem začal stoupat na další kopec. V té době jsem už měl za sebou první semináře na téma sebepoznání. S odstupem času mi to připadá jako ta nejsamozřejmější věc – poznej sám sebe a pak poznáš i ostatní. Proč si s někým rozumíte více a s někým máte pocit, že jste v neustálém konfliktu. A jak si všichni zúčastnění dokáží díky poznání sebe sama uvědomit, co mají společného, v čem jsou naprosto odlišní a na čem jsou postaveny sympatie a kde vznikají třecí plochy. Netrvalo dlouho a tímto typem vzdělávání prošel celý management firmy až do úrovně mistrů. A lidé pochopili, že drtivá většina situací v sobě nenese známky osobních útoků, jen jsme prostě každý trochu jiný.
Proč vám to všechno vyprávím a jak to souvisí s tou knihou? Velmi rychle jsem pochopil, že pokud si nedokážu svůj tým získat po lidské stránce, pokud nebudu schopen vnímat, co mé lidi motivuje, co je sžírá, co je baví a těší a čemu se raději vyhýbají, pak mé generální ředitelování skončí neslavně. A jeden z nástrojů, který mi významně pomohl při pochopení mého chování a chování mých kolegů, naleznete v této knize.
Změna ve firmě se neodehrála přes noc, ale protože jsme všichni měli možnost se poznat, posouvali jsme se rychle dopředu a výsledky přicházely jak ve změně energie a atmosféry mezi lidmi, tak v oblasti měřitelných hodnot – obrat společnosti rostl, zisk se násobně zvedal, majitelé i zaměstnanci byli spokojeni, stali jsme se vyhledávaným zaměstnavatelem v regionu.
Metoda Vlastimila Orlita nám všem pomohla si ujasnit, v jaké fázi svého pracovního života se každý z nás nachází. A v jaké se nacházejí naši podřízení. Někteří si našli nové výzvy v naší firmě (byla jich většina), jiní se rozhodli setrvat ve svém hracím poli a pár kolegů se rozhodlo hledat výzvy jinde. A také jsem pochopil, že firma je živý organismus, který se chová zcela přirozeně. Jaká dominantní nálada ve firmě panuje, takové lidi přitahuje. A ty na opačném konci spektra přirozeně vypuzuje.
Ve svém životě jsem použil metodu obsaženou v této knize nesčetněkrát. Viděl jsem kolegy ve všech situacích, které tato kniha popisuje. Viděl jsem v nich i sám sebe. S autorem knihy jsme mnohokrát diskutovali myšlenku tuto relativně jednoduchou a přitom neuvěřitelně praktickou metodu sepsat a vydat knižně. A nakonec se to povedlo, autor výzvu přijal.
Věřím, že kniha bude přínosem i pro vás a pomůže vám pochopit, kdo jste vy a co motivuje ty kolem vás. Hodně úspěchů a mějte všechny smysly otevřené.
Ing. Martin Černoušek, generální ředitel mj. Austin Detonator s.r.o. Vsetin, PSG a.s. Zlín